V minulém vydání Černodolského zpravodaje jsme zakončovali článek tímto odstavcem: „Jak říkám, fořtecký kostel je výjimečný a kouzelný a zaslouží si péči. Jakmile překročíte práh jeho starých dveří, stáváte se krotkou figurkou a zpomalíte dech při pohledu na jeho malby. Pak už stačí jen posadit se do lavice, zavřít oči a naslouchat...“
... a dnes na něj zlehka navážu. Vánoční koncert a Vaše hojná účast nám totiž vtisknul myšlenku, že má smysl pořádat akce, při kterých se budeme společně scházet a objevovat další skryté zážitky v prostorách kostela ve Fořtu. Je sice náročné trefit se výběrem hudebního vystoupení do vkusu každého z Vás, ale z vlastní zkušenosti vím, že všechno je jak se říká „POPRVÉ“. Mimochodem, tohle slovo se v článku objeví ještě vícekrát :o)
Tentokrát nás svými nápady „překvapil“ předseda sdružení Roman, když s lehkostí oznámil, že připravíme „Jarní koncert“. První co mě napadlo, bylo to, že nás pošle do lesa, abychom si vyřezali píšťalky a začali nacvičovat..:o). Uf, bylo tomu naštěstí jinak.
Oslovil vedení Základní umělecké školy v Hostinném a svým šarmem získal na „svoji stranu“ prima partu, která hraje na bicí, a neskutečně šikovná děvčata, která si ne nadarmo říkají „SAXY BABY“. Ano, přiznáváme! Byly jsme s Kájou chvíli v rozpacích – bubny a víc saxofonů najednou? To bude neskutečně náročné na akustiku kostela, to bude náročné na organizaci, to bude… Naše obavy v tu chvíli ze všeho uklidnila až slova „to bude chtít prostě Standu :o)“. Toho Standu, který ozvučoval vánoční koncert a ví si rady, protože my jsme v tu chvíli byli ztraceni. Podařilo se, přislíbil pomoc a ochotně uklidnil naše obavy, které byly samozřejmě na místě. Akustika v kostele je totiž liška podšitá. Trochu v tuhle chvíli odbočím a odlehčím napínavé situaci, ale chtěla bych Vám ukázat, co ta „potvůrka akustická“ dovede. Tak třeba když v kostele uklízíme a Kája na mě od vstupních dveří zavolá, abych jí přinesla koště a já, která v tu chvíli uklízím u oltáře, se jí 5x optám, co že to chce, a stejně jí přinesu smetáček :o). To mluví za vše, ne? Tak si představte, že Vám budou hrát bubny a lidi vzadu uslyší piano.. Ne ne, nesmíme nic podcenit, řekli jsme si..
Byli jsme všichni vystaveni zkoušce. POPRVÉ budou v kostele bubny, POPRVÉ více saxofonů najednou, POPRVÉ ZUŠ z Hostinného.
A výsledek? Neskutečný zážitek pro všechny, kteří si našli čas dne 15. 4. 2017 a přišli společně s námi zažít „POPRVÉ“. Nechyběla ani podpora ve formě občerstvení, za kterou všem moc děkujeme, obzvláště pak ale paní Biberlové, která se opět překonávala jak v kvalitě, tak v kvantitě. Kostel se naplnil opět lidmi, aby na chvíli zastavili svoje myšlenky, zavřeli oči a zaposlouchali se do tajuplné hudby, a nebo si naopak zazpívali známé písničky s Martinem Jindřiškem a jeho kytarou. Atmosféra? Nepopsatelná, plýtvala bych slovy a to nechci. Odměnou pro nás organizátory je Vaše účast, za kterou bych jménem všech, kteří se podílí na renovaci a záchraně kostela, chtěla poděkovat. Vaše podpora nás žene dál, máme chuť a nápady na další akce.
A tak jsme 9. 6. 2017 otevřeli v rámci celorepublikové akce „Noc kostelů 2017“ i ten náš. A jak jinak než POPRVÉ… Ale o tom zase příště. Za Sdružení pro kostel Fořt napsala Monika Snopová.